|
|
Kamerový systém na pracovišti a jeho zásah do osobních práv zaměstnanců
Průšová, Aneta ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je právní úprava kamerového systému na pracovišti a popis jeho zásahů do osobních práv zaměstnanců. Hlavní důraz je kladen na podmínky, které musí zaměstnavatel splnit, aby byl kamerový monitoring na pracovišti zaveden v souladu s právním řádem České republiky. Mimoto se diplomová práce věnuje i problematice skrytého sledování a možnostem obrany zaměstnanců v případě neoprávněného monitorování. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je nastíněn technologický vývoj videokamery a jejích komponentů a současně i její postupné uplatňování jako sledovacího zařízení ve veřejném prostoru a následně i v soukromém životě jednotlivců. Daná kapitola se věnuje i dnešnímu stavu a počtu kamerových zařízení ve společnosti, a to nejen v rámci České republiky, ale i ve světě. V důsledku rostoucího počtu videokamer se tato zařízení začala stávat předmětem soudních sporů, zejména sporů sousedských, a proto jsou součástí této kapitoly i vybraná rozhodnutí Nejvyššího soudu demonstrující postoj a nazírání judikatury na kamerové sledování. Těžiště této diplomové práce spočívá v kapitole druhé, jež se podrobně zabývá jednotlivými podmínkami zavedení kamerového monitoringu na pracovišti a jejich výkladem. První podkapitola vymezuje základní definice potřebné ke zkoumání předmětné...
|
|
|
Právní prostředky ochrany osobnosti fyzické osoby v občanském právu
Vydržel, Jan ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Resumé Předložená diplomová práce se zabývá tématem právní prostředky ochrany osobnosti fyzických osob v občanském právu. Cílem diplomové práce je ukázat, jak je důležitá ochrana všeobecného osobnostního práva v dnešní moderní společnosti, zkoumat dostupné prostředky ochrany všeobecného osobnostního práva v občanském právu a ohodnotit tyto prostředky ochrany a jejich schopnost poskytnout účinnou ochranu. Diplomová práce se skládá z devíti kapitol napsaných na 78 stranách textu. První kapitola se zabývá úvodem do problematiky, snaží se zaujmout čtenářovu pozornost a stanovit, čím se bude autor ve své práci dále zabývat. Druhá kapitola vysvětluje koncept všeobecného osobnostního práva a jeho definiční znaky společně s jeho historickým vývojem. Dále se zaměřuje na vymezení jeho místa mezi ostatními právy v našem právním systému. Třetí kapitola se zabývá právními zárukami ochrany osobnosti na národní a mezinárodní úrovni (založené na mezinárodních smlouvách). Skládá se ze tří částí. První část se zabývá ústavním právem. Druhá část popisuje mezinárodní smlouvy, které chrání všeobecné osobnostní právo. Třetí část se zabývá úpravou na národní úrovni, která pojednává o osobnostních právech a právních prostředcích její ochrany. Čtvrtá kapitola pojednává o subjektech ochrany osobnosti, která náleží každé fyzické...
|
|
|
Ochrana osobnosti fyzických osob v médiích
Knytlová, Kateřina ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
10. Abstrakt v českém jazyce Tato diplomová práce se týká ochrany osobnosti fyzických osob v médiích. Hlavním účelem je rozebrat českou právní úpravu a zhodnotit, zda právní prostředky výše uvedené ochrany jsou dostatečné a zda vyhovují současným potřebám. Diplomová práce se zaměřuje na kolizi dvou základních lidských práv, jmenovitě práva na ochranu osobnosti a práva na svobodu projevu a šíření informací. Tato práva se díky vzrůstajícímu vlivu médií v dnešní moderní demokratické společnosti stále častěji dostávají do konfliktu. Problematickou otázkou tedy je, kterému právu dát v případě střetu přednost, protože se jedná v obou případech o základní lidská práva, která jsou chráněna na ústavní úrovni. Pozornost je věnována také španělské právní úpravě ochrany osobnosti fyzické osoby v médiích. Na důležité rozdíly, které se mezi těmito dvěma právními úpravami vyskytují, je upozorněno v průběhu jednotlivých kapitol. Diplomová práce se skládá celkově ze sedmi kapitol. V první kapitole je obsažen úvod. Druhá kapitola se týká všeobecně ochrany osobnosti fyzických osob, vysvětluje pojem práva na ochranu osobnosti a vyjmenovává prameny právní úpravy. Třetí kapitola pojednává o ochraně osobnosti fyzické osoby v médiích. Vysvětluje, jaká je funkce hromadných sdělovacích prostředků, a odkazuje na prameny mediálního...
|
|
|
Ochrana osobnosti v kontinentálním pojetí a common law
Ondřejová, Eva ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Se vzrůstajícími globálními zásahy do osobnostních práv je nutné znát i úpravy rozdílných států, zejména ze systému angloamerického, neboť dopady těchto zásahů lze pociťovat v domácím prostředí, ale vymahatelnost bude nastávat v právních řádech cizích států. Konečně prostřednictvím rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se tyto systémy začínají prolínat i v oblasti ochrany osobnostních práv a prvky common law se dostávají do právních řádů a judikatury kontinentálního práva, včetně České republiky. Disertační práce představuje komplexní úvod do problematiky ochrany osobnosti v systémech common law, zejména v právu anglickém, zemí Commonwealthu, USA a Kanady, která doposud nebyla zpracována pro potřeby české odborné veřejnosti. Práce přináší teoretickou koncepci institutu ochrany osobnosti v common law a její základy pro potřeby vysvětlení rozdílů zkoumaných systémů. Danou problematiku uvádí na klíčové judikatuře, vedoucí k ukotvení principů common law. Práce pracuje s aktuálními případy a problémy, které právní řády řeší v 21. století.
|
|
|
Svoboda projevu v českém mediálním prostředí - případové studie
Gantner, Filip ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Práce se zabývá komplexním popisem svobody projevu v českém mediálním prostředí. Odpovídá přitom na výzkumnou otázku, jaké jsou meze svobody projevu médií a v médiích, pokud se tato svoboda střetne s právem na ochranu osobnosti. Práce je pojata jako interdisciplinární studie na pomezí právní a mediální vědy. Důraz klade na roli médií při realizaci svobody projevu a na působení soudů při aplikaci ustanovení o svobodě projevu, a zvláštní pozornost pak věnuje právě kolizi mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti. Práce nejprve vymezuje jednotlivé složky svobody projevu, a to na podkladu jednotlivých relevantních ustanovení českého právního řádu, mezinárodních smluv a předchozí rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. Následně přibližuje, jak byla tato východiska reflektována v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Zabývá se zároveň i základním vymezením otázek spojených s ochranou osobnosti. Na základě provedené analýzy pak přináší celkem deset případových studií zaměřených na aplikaci poznatků z předchozího textu práce na hypotetické skutkové okolnosti týkající se svobody projevu médií a svobody projevu v médiích. V nich odpovídá na výzkumnou otázku a naznačuje, jak by za současného stavu judikatury mohly být soudní praxí rozhodovány spory spočívající v kolizi mezi právem na...
|
|
|
Kamerový systém na pracovišti a jeho zásah do osobních práv zaměstnanců
Průšová, Aneta ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tématem diplomové práce je právní úprava kamerového systému na pracovišti a popis jeho zásahů do osobních práv zaměstnanců. Hlavní důraz je kladen na podmínky, které musí zaměstnavatel splnit, aby byl kamerový monitoring na pracovišti zaveden v souladu s právním řádem České republiky. Mimoto se diplomová práce věnuje i problematice skrytého sledování a možnostem obrany zaměstnanců v případě neoprávněného monitorování. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je nastíněn technologický vývoj videokamery a jejích komponentů a současně i její postupné uplatňování jako sledovacího zařízení ve veřejném prostoru a následně i v soukromém životě jednotlivců. Daná kapitola se věnuje i dnešnímu stavu a počtu kamerových zařízení ve společnosti, a to nejen v rámci České republiky, ale i ve světě. V důsledku rostoucího počtu videokamer se tato zařízení začala stávat předmětem soudních sporů, zejména sporů sousedských, a proto jsou součástí této kapitoly i vybraná rozhodnutí Nejvyššího soudu demonstrující postoj a nazírání judikatury na kamerové sledování. Těžiště této diplomové práce spočívá v kapitole druhé, jež se podrobně zabývá jednotlivými podmínkami zavedení kamerového monitoringu na pracovišti a jejich výkladem. První podkapitola vymezuje základní definice potřebné ke zkoumání předmětné...
|
|
|
Ochrana osobnosti v občanském právu
Kalábová, Eliška ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Ochrana osobnosti v občanském právu - Resumé Tématem této rigorózní práce je ochrana osobnosti, což je pojem, kterému se v dnešní moderní době dostává čím dál více pozornosti. Právo na ochranu osobnosti je zaručeno každému, a to jednak na ústavní úrovni Listinou základních práv a svobod, tak i na úrovni zákonné, kdy jsou pomocí zákonů, zejména občanského zákoníku, jednotlivá osobnostní práva specifikována a zpřesněna. Cílem této rigorózní práce je popis a analýza jak práva na ochranu obecně, ve své komplexnosti, tak i jednotlivých dílčích osobnostních práv a možnostech jejich uplatnění a ochrany. Práce vychází zejména z občanského zákoníku v jeho platném znění, místy je však poskytnut exkurz i do předpisů veřejného práva. Celá práce a její pojetí je postaveno zejména na bohaté judikatuře soudů, na kterých je ukazována aplikace práva na ochranu osobnosti. V první kapitole jsou definovány základní pojmy, spojené s právem na ochranu osobnosti. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem práva na ochranu osobnosti, od dob dávno minulých, počínaje základy úpravy římským právem, přes jejich rozvoj v období křesťanství a renesance, konče jejich vývojem od roku 1918 na území Čech až po současnost. Meritem práce je třetí kapitola věnující se popisu jednotlivých osobnostních práv člověka. Ve svém úvodu každá...
|
|
| |
|
|
Politik Miloš Zeman a novináři: analýza vybraných sporů
Loudová, Barbora ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Bakalářská práce "Politik Miloš Zeman a novináři: analýza vybraných sporů" se zabývá vztahem Miloše Zemana k novinářské obci. Cílem práce je zmapovat politikův přístup k médiím a zodpovědět otázku, zda respektuje postavení novináře v demokratické společnosti. Práce k tomu využívá metodu případových studií, konkrétně analyzuje tři vybrané spory. Prvním z nich je soudní spor Ivana Breziny a Miloše Zemana, který novináře nařkl z korupce. Poté se práce zaměří na Zemanovy výhružky týdeníku Respekt. Tehdejší předseda vlády tvrdil, že úmyslem jeho činů je kompletní zničení časopisu. Jako poslední analýza zohlední stále probíhající při současného prezidenta s vnučkou Ferdinanda Peroutky Terezií Kaslovou. Nejprve práce stanoví tři teoretická východiska: jak by měl politik eticky jednat, jaké jsou normy na ochranu osobnosti a svobody slova a také jaký je vztah médií a politiky. V praktické části nejprve následuje popis jednotlivých sporů, které jsou posléze porovnány s předem stanovenými kritérii. Výsledkem práce je zanalyzovaný pohled na Zemanův přístup k žurnalistům a jejich práci. Autorka chce poukázat na důležitost novinářské práce pro demokratickou společnost a také na to, jak právu tento aspekt současný prezident republiky ignoruje.
|
|
|
Ochrana osobnosti v kontinentálním pojetí a common law
Ondřejová, Eva ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Se vzrůstajícími globálními zásahy do osobnostních práv je nutné znát i úpravy rozdílných států, zejména ze systému angloamerického, neboť dopady těchto zásahů lze pociťovat v domácím prostředí, ale vymahatelnost bude nastávat v právních řádech cizích států. Konečně prostřednictvím rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se tyto systémy začínají prolínat i v oblasti ochrany osobnostních práv a prvky common law se dostávají do právních řádů a judikatury kontinentálního práva, včetně České republiky. Disertační práce představuje komplexní úvod do problematiky ochrany osobnosti v systémech common law, zejména v právu anglickém, zemí Commonwealthu, USA a Kanady, která doposud nebyla zpracována pro potřeby české odborné veřejnosti. Práce přináší teoretickou koncepci institutu ochrany osobnosti v common law a její základy pro potřeby vysvětlení rozdílů zkoumaných systémů. Danou problematiku uvádí na klíčové judikatuře, vedoucí k ukotvení principů common law. Práce pracuje s aktuálními případy a problémy, které právní řády řeší v 21. století.
|
host ::
RSS.